Pochybujete o pravosti závěti, kterou objevili vaši příbuzní? Máte podezření, že zůstavitel sepsal závěť pod nátlakem? Jak postupovat, pokud chcete zpochybnit platnost závěti?
Co je závěť?
Pokud se chceme zabývat platností závěti, musíme si nejprve uvědomit, co tento pojem znamená. Závěť je nejčastějším projevem vůle pro případ smrti. Na rozdíl od dědické smlouvy se jedná o jednostranné odvolatelné právní jednání, které představuje klasický projev autonomie vůle zůstavitele. Závěť může být sepsána jak veřejnou, tak soukromou listinou. Formu soukromé listiny představuje závěť napsaná vlastní rukou zůstavitele (holografická) a závěť napsaná jinak než vlastní rukou zůstavitele (alografická). Veřejnou listinou je závěť ve formě notářského zápisu. Nově lze také pořídit závěť s úlevami (privilegovaná), která jako jediná nevyžaduje písemnou formu.
Jak probíhá dědické řízení?
Soud zahájí řízení o pozůstalosti bezodkladně poté, co se dozví o skutečnostech rozhodných pro vedení řízení, obvykle na základě doručení úmrtního listu příslušnou matrikou. Poté soud pověří notáře (soudního komisaře) provedením veškerých úkonů souvisejících s projednáním dědictví. Notář předvolá osoby, které jsou seznámeny s rodinnými a majetkovými poměry zemřelého. Účelem tohoto šetření je zjistit okruh dědiců a rozsah majetku, jenž bude předmětem dědického řízení. Při konečném jednání notář vyzve dědice, aby uzavřeli dohodu o rozdělení pozůstalosti. Pokud k dohodě nedojde, bude vydáno usnesení, kterým bude pozůstalost rozdělena mezi dědice dle jejich zákonných podílů. Soudní komisař vydá konečné usnesení, které doručí účastníkům řízení. Ti mají patnáctidenní lhůtu na podání odvolání, po jejímž marném uplynutí nabývá právní moci.
Předložení závěti
V průběhu dědického řízení nebo ve lhůtě pro podání odvolání může některá z výše zmíněných osob předložit závěť. Půjde hlavně o závěti pořízené soukromou listinou, protože závěti ve formě notářského zápisu jsou uloženy u notáře a budou známy již při zahájení dědického řízení.
V čem může být problém?
Pokračování: Jak zpochybnit platnost závěti? – 2. část