Kdo zaplatí daň z nabytí nemovitosti / nemovitých věcí?

Podělte se o zajímavé informace...
Share on Facebook
Facebook
Share on Google+
Google+
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Email this to someone
email
Print this page
Print

Daň z převodu nemovitostí, nyní nazývaná jako daň z nabytí nemovitosti / nemovitých věcí, prošla během své existence celou řadou změn. Nejvýznamnější změnu však přináší usnesení vlády ze dne 5. 10. 2015. Co nás čeká?

Vývoj právní úpravy

Pojďme se společně podívat, jakými změnami prošla právní úprava daně z nabytí nemovitých věcí od vzniku samostatné České republiky až dodnes.

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí

Výše zmíněný zákon, který nabyl účinnosti 1. 1. 1993, upravoval daně, jenž jsou souhrnně označovány jako daně převodní nebo také tzv. „trojdaň“. Poplatníkem daně z převodu nemovitostí byl převodce. Nabyvatel by ručitelem a poplatníkem se stával v případě, pokud nabyl nemovitost při výkonu rozhodnutí, konkurzu či exekuce. Při výměně nemovitosti byl poplatníkem daně převodce i nabyvatel. Daň se vyměřovala oběma účastníkům pouze z převodu dražší nemovitosti a ti ji byli povinni uhradit společně a nerozdílně. Do konce roku 2003 činila sazba daně 5 % a od 1. 1. 2004 3 % základu daně, tj. zjištěné ceny.

Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí

Dle současné právní úpravy je poplatníkem převodce, pokud se s nabyvatelem ve smlouvě nedohodnou, že poplatníkem je nabyvatel. Druhá strana obchodu je pro stát ručitelem. Tato právní úprava, na rozdíl od úpravy dřívější, dává nabyvateli i převodci možnost smluvně ujednat, kdo bude poplatníkem daně. Vedle převodce je poplatníkem daně v mnoha případech nabyvatel nemovité věci (dražby, vyvlastnění exekuce, aj.). Sazba daně z nabytí nemovitých věcí činí 4 %.

Návrh zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí

Návrh Ministerstva financí v pondělí 5. 10. 2015 schválila vláda a nyní míří do Poslanecké sněmovny. Hlavním cílem navrhovaných změn je jednoznačné vymezení osoby poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí a odstranění možnosti smluvního ujednání o poplatníkovi. Výslovné vymezení nabyvatele (kupujícího) jako poplatníka daně odpovídá koncepci většiny zemí EU (poplatníka převodce mají pouze v Polsku a Slovinsku, v Německu a Rakousku jsou poplatníky převodce i nabyvatel a v ostatních členských státech je poplatníkem nabyvatel) a odstraňuje výkladové nejasnosti, které vyvstaly z aplikace současné úpravy v praxi.

Další důležitou změnou je zrušení institutu ručitele, kterým je druhá strana obchodu. V daňovém řízení toto způsobuje komplikace např. v případech, kdy poplatník- převodce daň nezaplatí, a kupující je jako ručitel vystaven nejistotě, zda mu vznikne daňová povinnost, ačkoliv tuto skutečnost nemůže přímo ovlivnit.

Nová právní úprava má být účinná od 1. 4. 2016. Protože se jedná o daň jednorázovou, není nutné, aby došlo k nabytí účinnosti k počátku roku.

Podělte se o zajímavé informace...
Share on Facebook
Facebook
Share on Google+
Google+
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Email this to someone
email
Print this page
Print
Mgr. et Bc. Lenka Přichystalová

Mgr. et Bc. Lenka Přichystalová

Po absolvování právnické fakulty jsem začala pracovat v advokátní kanceláři zabývající se převážně realitním právem, které je také mým dlouholetým koníčkem. Pokud potřebujete radu z oblasti realitního práva, nebojte se na mě obrátit. Ráda vám pomohu.